Evropská bomba neúprosně tiká

Autor: Zastúpenie Európskej komisie na Slovensku | 24.2.2013 o 12:54 | Karma článku: 5,37 | Prečítané:  678x

Představte si, že jste pyrotechnik letící v letadle, a hrajete karty s náhodným spolucestujícím. Pilot najednou oznámí, že v letadle je časovaná bomba. Chtěl byste ji zneškodnit, ale brání vám v tom dvě skutečnosti. Zaprvé, váš karetní partner trvá na tom, že mu nejdříve musíte dát těch deset euro, co jste s ním prohrál v kartách. Zadruhé, na palubě zavládla panika, a nikdo tudíž neregistruje, že ve vás existuje jednoduché řešení nastalé krizové situace.

Tak nějak vypadá situace v Eurozóně. Její časovaná bomba spočívá v systému průběžného financování státního rozpočtu v situaci stárnoucí populace. A s ní spojeném poklesu konkurenceschopnosti a ekonomického růstu, umocněného neflexibilitou společné evropské měny. Tento hlavní dlouhodobý problém je však politiky naprosto přehlížen. Namísto toho se zaměřují na hašení krátkodobých požárů, jako jsou špatná bankovní aktiva, současné deficity rozpočtu, a vysoké úroky státních obligací některých jihoevropských zemí.

Evropští lídři si bohužel neuvědomují, že tyto akutní požáry jsou ve velké míře následkem odkádání řešení toho dlouhodobého problému. Stejně jako panika na trzích a pesimismus spotřebitelů, jež tyto požáry zažehnuly. Politická reprezentace ignoruje fakt, že pokud by byly provedeny dlouhodobé reformy penzijního a zdravotního systému immunní vůči demografickým trendům, tak by se podstatně snížila nejistota ohledně ekonomické budoucnosti: A tím by se s velkou pravěpodobností vrátil optimismus na trhy a do peněženek domácností. Situace jižních států by náhle vypadala mnohem růžověji, a s tím by se zlepšil výhled bankovního sektoru, jež vlastní velké množství dluhopisů těchto států.

Jinými slovy, stejně jako je třeba nechat pyrotechnika zneškodnit tikající bombu v letadle, a nedohadovat se o deset euro, tak evropští politici potřebují řešit skutečnou nemoc, nikoli pouze její symptomy.

Obecně lídři evropského jádra krizi prezentují, po vzoru Řecka, jako problém dřívější fiskální nedisciplinovanosti. Každý, kdo se však podívá na španělská a irská rozpočtová data, tak dojde k závěru, že jejich současná krize má naprosto odlišný charakter od té řecké. Tyto dvě země neměly v období 2001-2006 rozpočtové schodky, ale přebytky (v průměru za toto období 0.2% HDP u Španělska a 1.05% HDP u Irska). Jejich státní dluh ku HDP byl ještě v roce 2009 53% respektivě 64%, tedy mnohem menší než 77% u Francie a Německa.

Problémem Španělska a Irska byla především svěrací kazajka v podobě Eura. V období 2001-2006 obě země silně ekonomicky rostly, a docházelo k přehřívání” těchto ekonomik, a tvorbě bubliny na jejich realitních a akciových trzích. Pokud by měly svou vlastní měnu, jejich centrální banky by tomuto vývoji předešly razantním zvýšením úrokových sazeb. To však v měnové unii není možné, protože se jednotná úroková sazba stanovuje podle průměrné ekonomické situace celé unie, a Německo a spol. v té době procházelo stagnací.

Znamená to tedy, že fiskální nedisciplinovanost v Evropě je iluzorní? V žádném případě. Ale jedná se v prvé řadě o nedisciplinovanost ohledně budoucnosti, nikoliv minulosti. A také jde o celou Evropu, ne pouze její jižní část. Vzhledem k tomu, jak se prodlužuje průměrná délka života, a snižuje porodnost, tak se zvyšuje procento populace staršího věku. Podle dat Organizace spojených národů je například na Slovensku nyní na každého občana staršího 65 let více než pět lidí ve věku 15-64 let. Ale v roce 2040 to už bude jen polovina, a v roce 2060 jen třetina současného počtu (v některých zemích se predikovaný počet lidí v důchodovém věku ku zbytku dospělé populace bude dokonce blížit jedné). Tím se rapidně zvýší počet příjemců důchodů a zdravotní péče, a sníží počet plátců hlavních daní. Pro většinu evropských zemí včetně Německa odhaduje Mezinárodní měnový fond čistou současnou hodnotu dopadu stárnoucí populace na státní rozpočet v řádech několika stovek procent HDP. To mnohonásobně převyšuje náklady nedávné finanční krize.

Spasí nás letošní fiskální kompakt, jež zakotvuje (alespoň na papíře) vyrovnané rozpočty? Pokud nedojde ke koncepčním reformám průběhového systému penzí a zdravotnictví, tak ani náhodou. Pokud by chtěly země udržet vyrovnaný rozpočet, tak z demografických trendů stárnoucí populace vyplývá, že rok co rok budou vlády nuceny k novým a novým arbitrárním výdajovým škrtům a zvyšování daní. Jelikož tyto jsou ze své povahy krátkozraké a nekoncepční, tak budou jen zvyšovat nejistotu na trzích a podrývat ekonomickou aktivitu. A tím pádem povedou k nutnosti dalších škrtů a dluhové spirále. Poslední dva roky ukázaly jednoznačně, že tato opatření zázračně nenalijí důvěru trhům a neprobudí vílu důvěry” (confidence fairy), na kterou evropští politici při jejich implementaci tolik spoléhali.

Vyřeší se problémy navrhovanou fiskální unií? Také ne, ta je jen zamete pod koberec. Ze záchranného balíčku ohrožené zemi se stane standardní fiskální transfer, aby to tak nedráždilo německé, slovenské a jiné voliče.

Pak je tady alternativní vysvětlení. Možná si toto všechno politikové uvědomují, ale jejich současná strategie odvrácení pozornosti (ve stylu „Vrtěti psem") je to pro ně politicky schůdnější. Ať už je to jakkoli, je nutné, abychom my voliči přestali politikům tolerovat tyto manévry - za které neseme svou krátkozrakostí a pasivitou spoluzodpovědnost. A přinutili je dát prostor těm nejlepším pyrotechnikům, ať zneškodní tu tikající fiskální bombu. Naše děti si to zaslouží.

 

Dr. Jan Libich

La Trobe University

 

 

Text bol pôvodne publikovaný 25. septembra 2012 v denníku SME ako súčasť série komentárov analytikov európskych think-tankov o budúcnosti ekonomickej spolupráce členských štátov EÚ. Text vyjadruje názor autora a nemožno ho považovať za názor Európskej komisie alebo jej zastúpenia na Slovensku.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

EKONOMIKA

Kto bude na Vianoce dokladať tovar? Firmy nevedia nájsť brigádnikov

Vo väčších mestách ponúkajú brigádnikom aj štyri eurá za hodinu, ale nikto nemá záujem.

PLUS

Anton Zajac: Šancou pre Slovensko je nová, slušná strana

Nežijeme v liberálnej demokracii, ale oligarchii, hovorí spolumajiteľ Esetu.

TV

Ministrov žiadajú, aby si už neuťahovali z Johnsona

Podporovateľ brexitu s tým nemá problém, podľa Theresy Mayovej je to nedôstojné.


Už ste čítali?